Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

LCRT by byl rádiový teleskop na odvrácené straně Měsíce s průměrem 1 kilometr. Snímal by rádiové vlny delší než 10 metrů a jejich prostřednictvím by zkoumal dávnou minulost našeho vesmíru. Konkrétně jsou vědci přesvědčeni, že by mohl být vhodným nástrojem pro zkoumání vesmíru před vznikem prvních hvězd.

Projekt LCRT je nicméně stále ještě ve fázi příprav a rozhodně není schválena jeho realizace. Projekt je součástí programu NIAC (NASA Institute for Advanced Concepts), který má identifikovat nové přístupy pro průzkum vesmíru.

Jak je znázorněno na tomto obrázku, rovery DuAxel mohly ukotvit drátěné pletivo z okraje kráteru. Uznání: Vladimir Vustyansky
Jak je znázorněno na tomto obrázku, rovery DuAxel mohly ukotvit drátěné pletivo z okraje kráteru. Uznání: Vladimir Vustyansky

Komplikace výstavby na Měsíci

Jednou z největších výzev týmu během této fáze je návrh drátěného pletiva. Aby si pletivo zachovalo parabolický tvar a přesné vzdálenosti mezi dráty, musí být pevné a pružné, a přesto dostatečně lehké, aby bylo možné jej přepravovat. Síť musí také odolat divokým změnám teploty na povrchu Měsíce – od minus 280 stupňů Fahrenheita (minus 173 stupňů Celsia) až po 260 stupňů Fahrenheita (127 stupňů Celsia) – aniž by došlo k deformaci nebo selhání.

Další výzvou je určit, zda by rovery DuAxel měly být plně automatizované nebo zda by do procesu rozhodování měl být zapojen lidský operátor. Mohla by být konstrukce DuAxels doplněna dalšími konstrukčními technikami? Například pálení harpun do měsíčního povrchu může lépe ukotvit síť LCRT, což vyžaduje méně robotů.

„Vývoj tohoto konceptu by mohl na cestě přinést několik významných průlomů, zejména pokud jde o technologie nasazení a použití robotů k budování gigantických struktur mimo Zemi,“ řekl Bandyopadhyay. „Jsem hrdý na to, že mohu spolupracovat s tímto různorodým týmem odborníků, kteří inspirují svět k přemýšlení o velkých myšlenkách, které mohou přinést průkopnické objevy o vesmíru, ve kterém žijeme.“ 

Největší optické teleskopy na světě podle sběrné plochy jejich zrcadel.
Největší optické teleskopy na světě podle sběrné plochy jejich zrcadel. livingfuture.cz

Zdroj: livingfuture.cz, phys.org

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *