Vědci z Opavy možná objevili červí díru. Cestování časem by se tak mohlo stát realitou

Read Time:5 Minute, 6 Second

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch velice hmotných se pozorované frekvence „hvězdných“ oscilací záření s teorií významně rozcházejí. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru.

Pojem „červí díra“ označuje hypotetickou zkratku mezi dvěma místy v zakřiveném prostoročase. Jako první jej popsali Albert Einstein (1879-1955) a Nathan Rosen (1909-1995) ve své vědecké práci již v roce 1935. Teoreticky může být červí díra nejen zkratkou propojující dvě vzdálená místa v jednom vesmíru, ale dokonce spojnicí mezi dvěma různými vesmíry. Einsteinova obecná teorie relativity popisuje červí díru jako propojení dvou zakřivených prostoročasů, jejichž spojení vytváří exotická hmota s tzv. negativní hustotou energie.

Doposud nevysvětlené záření

Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě v průběhu posledních let vyhodnocují oscilace rentgenového záření v okolí černých děr, které mj. pomohlo k určení hmotnosti jedné ze superhmotných děr. Podrobná analýza tohoto záření poukazuje na skutečnost, že u nejhmotnějších pozorovaných objektů se pozorované frekvence oscilací tohoto záření významně liší od toho, co vědci předpokládají na základě modelů, jež velmi dobře korespondují se stejným typem oscilací záření u pozorovaných černých děr vzniklých z masivních hvězd.

Dojem tohoto umělce zobrazuje rychle rotující supermasivní černou díru obklopenou akrečním diskem. Tento tenký kotouč rotujícího materiálu se skládá ze zbytků hvězdy podobné Slunci, která byla roztrhána na kusy slapovými silami černé díry. Otřesy v narážejících troskách a také teplo generované při narůstání vedly k výbuchu světla, připomínajícímu výbuch supernovy. Credit: ESO, ESA/Hubble, M. Kornmesser/N. Bartmann

„Sledujeme dvojí oscilace, které se projevují v discích hmoty rotující okolo černých děr. Záření z těchto akrečních disků uniká velmi blízko tzv. horizontu událostí, tedy zóny, odkud už není návratu. Zajímavé je, že dvojí oscilace probíhají na frekvencích, které mají celočíselný poměr, nejčastěji 3:2,“ popisuje velice zajímavé vlastnosti tohoto záření Jaroslav Vrba z Fyzikálního ústavu v Opavě, spoluautor jedné z vědeckých prací. Dodává, že takové záření se dá dobře vysvětlit u malých černých děr, tzv. mikrokvazarů, ale u větších černých děr není toto vysvětlení zcela přesné. Hledají se tedy alternativní typy objektů, na které by byl tento fyzikální model založený na pohybu zářící horké hmoty kolem černé díry aplikovatelný a jedním z velice pravděpodobných vysvětlení je výskyt červí díry.

Kombinace vědeckých objevů

„Dlouhá léta jsme si mysleli, že k udržení stabilního hrdla červí díry je zapotřebí exotická látka, jejíž vlastnosti se příčí běžné zkušenosti – látka s repulzivní (negativní) gravitací. Uvažovali jsme ale o červí díře jako o důsledku mimořádně silných gravitačních jevů popsaných alternativní gravitací. Naše novější studie ovšem počítají s tím, že červí díry mají také elektrický náboj a magnetické pole, a právě zohlednění silného elektromagnetického pole nám nabízí existenci stabilních červích děr za přítomnosti běžných forem látky ve vesmíru – tedy té, ze které jsou složeny hvězdy, planety ale i my,“ popisuje prof. Zdeněk Stuchlík, spoluautor nové vědecké práce o červích dírách.

Doplňuje, že nové výsledky vycházejí z řešení nalezených pro kombinaci Einsteinových rovnic popisujících gravitaci s rovnicemi popisujícími elektromagnetické pole a nabité elementární částice, vytvořenými legendárními vědci Jamesem Maxwellem (1831-1879) a Paulem Diracem (1902-1984).

Simulace červí díry z filmu Interstellar

Zkratka ve vesmíru nebo do paralelního vesmíru?

Pochopitelně se vzápětí nabízí otázka, co červí díra vlastně spojuje. Teoreticky může být červí díra nejen zkratkou propojující dvě vzdálená místa v jednom vesmíru, ale dokonce spojnicí mezi dvěma různými vesmíry. „Pokud budeme vycházet čistě z vědeckého modelování, vyjde nám, že červí díra může mít tzv. symetrickou nebo asymetrickou geometrii. V případě té symetrické je to spojnice mezi dvěma body v našem vesmíru. V tom druhém, zajímavějším případě se na druhém konci mostu se může nacházet paralelní vesmír. Doposud jsme si mysleli, že paralelní vesmír z fyzikálních důvodů pozorovat nemůžeme, protože informace z něho musí cestovat nadsvětelnou rychlostí – která, jak víme, je standardně nedosažitelná.

Námi diskutované nové modely zohledňující jak gravitaci, tak elektromagnetické pole nám ukazují, že asymetrická červí díra by mohla být právě mostem k vesmíru s jinými vlastnostmi, například ve smyslu tzv. strunových teorií,“ vysvětluje Stuchlík. Dodává ale, že v takovém paralelním vesmíru nenajdeme naše druhé já žijící jiným životem (jak popisuje teorie mnohovesmíru), jde o úplně nezávislý vesmír, v němž budou jen trošičku odlišné fyzikální vlastnosti hmoty oproti našemu vesmíru.

Červí díra je tunel v časoprostoru, který spojuje různé části vesmíru. Vědci uvádějí, že černá díra obíhající kolem červí díry by vyzařovala výmluvný vzor gravitačních vln.
Credit: ESTT / ISTOCK / GETTY IMAGES PLUS

Nové studie tedy přinášejí možnost vzniku stabilních červích děr ze stavebních kamenů, které máme ve vesmíru běžně dostupné. Dala by se taková červí díra vytvořit i uměle, například v laboratoři? „Bohužel na laboratorní vytvoření takové červí díry na Zemi zatím nemáme dostatek energie: Konstrukce takových objektů vyžaduje energie, které se nacházejí v centrech velkých galaxií. Bavíme se tu o energii přibližně 100miliardkrát větší než jakou disponuje naše Slunce,“ uzavírá Stuchlík.

TIP: HUBBLEŮV TELESKOP UŽ JE VE VESMÍRU A BRYZ POMŮŽE S VÝZKUMEM VESMÍRU

Zajímavost: Z černé díry není úniku

Z černé díry není úniku, její gravitace je příliš silná, a tak se ven nedostane ani světlo. Přesto Hawking senzačně ukázal, že černé monstrum neexistuje ve vesmíru navěky, ale nakonec exploduje v prudkém výbuchu záření, aniž by po sobě zanechalo jakoukoliv stopu po čemkoliv, co kdy spadlo dovnitř. Potíž tkví v tom, že je uvedené v rozporu s jedním z hlavních principů kvantové teorie, podle nějž nemůže být informace nikdy zničena. Černé díry ji ovšem zjevně dokážou dokonale vymazat, což vytváří známý „informační paradox“.

Doporučené filmy o cestování v čase

Zdroje: https://www.slu.cz/phys/cz/aktuality/15/369

Happy
Happy
0 %
Sad
Sad
0 %
Excited
Excited
0 %
Sleepy
Sleepy
0 %
Angry
Angry
0 %
Surprise
Surprise
0 %

Average Rating

5 Star
0%
4 Star
0%
3 Star
0%
2 Star
0%
1 Star
0%

3 thoughts on “Vědci z Opavy možná objevili červí díru. Cestování časem by se tak mohlo stát realitou

  1. Iluze to v každém případě je , otázkou však zůstává jaký počítač a s jakým programem ji vysílá . To by jsme se měli dozvědět . JAK ? …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Previous post Je svět kolem nás jen počítačová iluze? Otázkou je, zda se to vůbec máme dozvědět
Next post Čínský fúzní reaktor vytvořil na 17 min. „umělé slunce“, které bylo pětkrát teplejší, než to skutečné