Vesmírný dalekohled James Webb dosáhl svého cíle. První snímky by mohly být v červnu

Vesmírný teleskop Jamese Webba urazil téměř 1,6 milionu km, aby dosáhl cíle. 24. ledna, necelý měsíc po svém startu na Štědrý den, dorazila observatoř za 10 miliard dolarů do místa ve vesmíru známého jako L2. Tam bude teleskop stát až po dobu příštích 20 let a nahlédne hlouběji do vesmíru než jakákoli jiná observatoř předtím. Měsíční let byl vyvrcholením 25 let výzkumu a vývoje NASA.

Přílet do bodu L2 byl skutečně důvodem k plácnutí si s vesmírnou agenturou. Webbův teleskop pracuje v infračerveném spektru a detekuje mimořádně slabé tepelné stopy hvězd a galaxií, které vznikly až před 13,7 miliardami let – tedy pouhých 100 milionů let po velkém třesku. Aby bylo možné zachytit tak nepatrné elektromagnetické signály, musí být 18segmentové zrcadlo teleskopu udržováno v mimořádně nízké teplotě – až -234 °C (-390 °C). Obíhání v bodě L2 to umožňuje, protože sluneční štít teleskopu o velikosti tenisového kurtu jej chrání nejen před samotným Sluncem, ale i před odraženým světlem ze Země a Měsíce. Zády k těmto zdrojům tepla a zrcadlem obráceným do vesmíru umožní dalekohled, jak Zurbuchen rovněž napsal na Twitteru, „široký pohled na vesmír v každém okamžiku“.

Náročná, ale skvěle zvládnutá mise

Vstup na oběžnou dráhu L2 byl delikátní úkol. Sonda musela zapnout svůj hlavní motor přesně na 297 sekund – tedy na necelých pět minut, čímž se její rychlost snížila o pouhých 5,8 km/h a sonda se dostala na oběžnou dráhu, po které bude každých zhruba šest měsíců absolvovat jeden oběh kolem bodu L2. Tyto oběžné dráhy však nebudou zcela stabilní, protože se do nich nevyhnutelně vloudí určitý drift, který je důsledkem polohy sondy vůči Zemi a Slunci. Z tohoto důvodu bude muset Webb pravidelně vypouštět své palubní motory, aby provedl drobné korekce kurzu – a tato skutečnost byla důvodem k obavám.

Palivo vystačí pouze 20 let, co dál?

Dalekohled byl vypuštěn s plnou nádrží manévrovacího paliva, které mu vystačí na provoz po dobu nejméně 10 let – což není špatné, ale ani zdaleka ne tak dlouho jako 32 let a více, po které je Hubbleův vesmírný dalekohled v provozu na stabilní nízké oběžné dráze Země, kde žádné takové palivo nepotřebuje. Inženýři vybavili Webb úchyty a doplňovacím otvorem, který umožňuje, aby v případě potřeby mohla vyletět kosmická loď bez posádky a doplnit nádrž dalším palivem.

To byl dobrý nápad, ale s drobným háčkem: taková kosmická loď zatím neexistuje a NASA by měla na její financování, návrh a stavbu jen deset let. Naštěstí raketa Ariane 5 Evropské kosmické agentury, která Webb vynesla na oběžnou dráhu, jej navedla na tak věrnou trajektorii, že dalekohled nemusel spotřebovat prakticky žádné ze svého drahocenného paliva na korekce směru ven, což prodloužilo jeho provozní životnost na dobu, kterou nyní inženýři předpovídají na 20 i více let.

„Výrazně překročíme naši desetiletou životnost,“ řekl novinářům na tiskové konferenci NASA po navedení na dráhu L2 vedoucí uvedení Webbu do provozu Keith Parrish. „Slyšeli jste čísla kolem 20 let. To je dobrý odhad.“

Plný provoz začne za měsíce

Webb může využít každý kousek času, který může získat, zejména proto, že i nyní zbývají ještě měsíce do skutečného zahájení jeho práce na průzkumu hlubokého vesmíru. Zrcadlo dalekohledu o průměru 6,5 m se skládá z 18 šestihranných segmentů, z nichž každý se pohybuje v sedmi úhlech ovládaných sedmi písty a pohony, což umožňuje celkové zaostření zrcadla. Nastavení těchto zrcadel do správné polohy je pečlivě precizní práce.

„Začínáme s milimetrovými odchylkami zrcadel a řídíme je tak, aby byla seřízena s přesností menší než velikost koronaviru, na desítky nanometrů,“ řekla Jane Rigbyová, vědecká pracovnice projektu Webb, na tiskové konferenci v Goddardově středisku vesmírných letů NASA v Greenbeltu ve státě Md.

Gregory Robinson, ředitel programu Webb, nabádá veřejnost, která se nemůže dočkat prvních snímků dalekohledu, k trpělivosti a předpovídá, že až začátkem léta budou segmenty zrcadla zcela vyrovnány a připraveny k práci. Čekání se však podle něj vyplatí.

„Rozhodně věřím, že uvidíme věci, které jsme si nikdy nedokázali ani představit,“ říká. „Takže ať už to budou jakékoliv věci, určitě mi spadne čelist.“

První hvězda, kterou Webb spatří

„Hvězda světlá, hvězda jasná … první hvězda, kterou Webb uvidí, je HD 84406, hvězda podobná Slunci vzdálená asi 260 světelných let,“ uvedli v pátek (28. ledna) představitelé NASA na Twitteru prostřednictvím oficiálního účtu JWST.

HD 84406 se nachází v souhvězdí Ursa Major, což v latině znamená „Velká medvědice“. Součástí tohoto souhvězdí je vlastně asterismus (neboli hvězdný obrazec) Velký vůz, který je ocasem této chlupaté šelmy. Hvězda má vizuální magnitudu asi 6,9, což je příliš málo na to, aby byla vidět pouhým okem. Abyste hvězdu viděli, budete potřebovat dalekohled nebo výkonný binokulární dalekohled.

Zdroj: https://time.com/6142769/james-webb-space-telescope-reaches-l2/, https://www.space.com/james-webb-space-telescope-first-target-star