Vesmírný teleskop Jamese Webba se připravuje na první kvalitní snímky. Kam se podíváme jako první?

Vesmírný dalekohled Jamese Webba již téměř dokončil uvádění do provozu a 12. července zveřejní své první operační snímky. Poté přijde na řadu program počátečních vědeckých prací, včetně výzkumu hvězdokupy Trapezium, hvězdné školky v mlhovině v Orionu vzdálené asi 1 350 světelných let od Země.

Tato hvězdokupa je plná plynu a prachu a obsahuje asi 1 000 mladých hvězd, které jsou namačkány na ploše o průměru pouhé čtyři světelné roky, uvedli představitelé Webbova konsorcia ve svém prohlášení.

• 

Hvězdy jsou také poměrně mladé (asi milion let) ve srovnání se Sluncem starým 4,5 miliardy let. Zatímco hvězda ve středu naší sluneční soustavy je ve středním věku, hvězdy v Trapezuntu jsou ještě batolata, stará jen asi tři nebo čtyři dny.

„Astronomové využívající Webbův teleskop budou tuto hvězdokupu studovat, aby porozuměli hvězdám a jejich planetárním systémům v nejranějších stádiích jejich vývoje,“ napsali úředníci v prohlášení z roku 2020 (otevře se v nové záložce) o studii Trapezuntu.

Kompletní informace o Webbovi přináší NASA online

Od počátku je každá fáze Webba online vysílaná na těchto stránkách. https://webb.nasa.gov/content/webbLaunch/deploymentExplorer.html

Na nich uvidíme 12.července první plně kvalitní snímky.

• 

Webbův teleskop zasáhl v červnu meteorit

Vědcům z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) bylo pořádně ouzko. Do teleskopu Jamese Webba totiž narazil mikrometeorit, ale naštěstí nenapáchal takové škody, aby ohrozil plánované mise.

Inženýři, kteří dalekohled postavili, si naštěstí byli velmi dobře vědomi úskalí vesmíru a navrhli ho tak, aby nárazy mikrometeoritů vydržel. „Vždy jsme věděli, že Webb bude muset přečkat vesmírné prostředí, které zahrnuje ultrafialové světlo, proud nabitých částic ze Slunce, kosmické záření a občasné zásahy mikrometeoroidů,“ uvedl inženýr Paul Geithner z Goddardova centra pro kosmické lety NASA. „Navrhli jsme a postavili Webb s výkonnostní rezervou – optickou, tepelnou, elektrickou, mechanickou, abychom zajistili, že bude moci plnit své ambiciózní vědecké poslání i po mnoha letech ve vesmíru.“

Webb se nejprve zaměří na tři jevy

Tým vedený Markem McCaughreanem, Webbovým interdisciplinárním vědcem pro formování hvězd a vedoucím poradcem Evropské kosmické agentury, se chce zaměřit na tři jevy, které se v Trapezuntu vyskytují.

• 

1. Prvním z nich bude pozorování mladých objektů, včetně hnědých trpaslíků (těles, která byla příliš malá na to, aby v jejich jádrech došlo k zažehnutí jaderné fúze, ale příliš velká na to, aby mohla být klasifikována jako planety) a volně plovoucích planet, které neobíhají kolem hvězdy. Tyto typy záhadných objektů by mohly odhalit další vodítka k tomu, jak planety vznikají, ať už jako součást formování hvězd, nebo samy o sobě, uvedli představitelé konsorcia v prohlášení.

2. Druhé zkoumání bude zaměřeno na studium vzniku planet v raných fázích, při němž budou použity infračervené detektory Webbovy družice k měření exoplanet potenciálně vznikajících v mladých hvězdných discích.

„Porovnáním [snímků z Webbu] se snímky ve viditelném světle pořízenými Hubbleovým vesmírným dalekohledem se tým dozví o složení prachu, což mu pomůže pochopit nejranější fáze vzniku planet,“ uvedlo konsorcium.

3. Poslední z trojice studií se týká trysek a výtoků z mladých hvězd, které jsou podle představitelů konsorcia nedílnou součástí formování hvězd.

„Vzhledem k tomu, že mlhovina v Orionu je domovem mnoha a mnoha mladých hvězd, existuje v této oblasti mnoho trysek a výtoků, a to jak velkých, tak malých,“ dodali. „Tým využije Webb k měření jemných struktur v těchto výtocích a určení jejich rychlosti, stejně jako k posouzení jejich kumulativní zpětné vazby na okolní hvězdotvorná mračna.“

TIP: VZNIKLY ČERNÉ DÍRY BEZPROSTŘEDNĚ PO VELKÉM TŘESKU?

• 

Nahlížení do vesmíru bude detailní

Webb je pro takové studie dokonale optimalizován, protože detekuje infračervené světlo, v podstatě teplo vyzařované pozorovanými objekty, což teleskopu umožňuje nahlížet skrze prach a detekovat i tělesa, která nejsou nijak zvlášť horká. Poloha dalekohledu v hlubokém vesmíru jej navíc udržuje mimo dosah zemské atmosféry, která ruší pozorování v infračervené oblasti, uvedlo konsorcium.

McCaughrean dodal, že ho zajímá dynamika Trapezuntu a obecněji hvězdných školek, a těší se na pomoc Webbu při poskytování nových pohledů na tyto oblasti hvězdného zrodu.

„Velmi nás zajímá, jak se hvězdy a jejich planetární systémy vyvíjejí v těch nejranějších fázích,“ řekl.

TIP: ASTRONOMOVÉ OBJEVILI DOSUD NEJVZDÁLENĚJŠÍ GALAXII. BLÍŽE JI BUDE ZKOUMAT JWST

Zdroj: https://www.space.com/james-webb-space-telescope-trapezium-stars-preview. Follow Elizabeth Howell on Twitter @howellspace